Používáním našich stránek souhlasíte s použitím cookies. Využíváme je ke zvýšení kvality těchto stránek speciálně pro vás, oni nám pomáhají porozumět vašim potřebám (což nám pomáhá shromažďovat statistické údaje), pomáhat našim partnerům poskytovat vhodný obsah zobrazovaný na našich webových stránkách. Chcete-li se dozvědět více o cookies, prosím klikněte zde .

cookies
noimage

Pevnost Stříbrná Hora

Obrovská budova vypínající se nad městem, s tlustými kamennými zdmi, množstvím tmavých kasemat, obklopená příkopem, nedobytná a plná vojáků s mušketami; k tomu hluk výstřelů z děl a pach střelného prachu – takto si většinou představujeme pevnost. Pokud se rozhodneme vypravit na vrchol kopce Warowna Góra, což v překladu do češtiny znamená něco jako „Opevněná hora“, ležící nad městečkem Srebrna Góra – česky Stříbrná Hora – budeme překvapeni velikostí tohoto vojenského komplexu. Jde o největší horský objekt tohoto typu v Evropě.

Pevnost nechal postavit v letech 1765–1777 pruský král Fridrich II. a Stříbrná Hora spolu s dříve vzniklými pevnostmi v Nise, Kladsku a Svídnici tvořila vojenský obranný systém.

Dvanáct let stavělo několik tisíc zedníků, tesařů, nádeníků a vozků na hřebeni Opevněné hory hlavní pevnost a řadu pomocných fortů.

Ústředním obranným bodem pevnosti byl Donjon.

O trochu dál na východ leží fort Vysoká skála. Jeho úkolem bylo zabezpečovat východní stranu objektu. Západní stranu chránil Rohový fort, k obraně jižní strany byl určen „Fort Ostroh“ Posádka všech fortů se v období míru pohybovala mezi dvanácti sty až dvěma a půl tisíci vojáků. V dalším století ztratila Stříbrná Hora svůj vojenský význam a byla přestavěna na zkušební polygon výzkumných dělostřeleckých vojsk. Zkoušela se zde střelná bavlna a také zdokonalené typy hmoždířů, mimo jiné na onu dobu velmi účinný hmoždíř s kalibrem 210 mm o dosahu tří kilometrů.

Ve druhé polovině 19. století – na žádost okolních obyvatel, kteří si začali všímat turistických předností tohoto regionu – přikázaly pruské státní orgány zastavit další ničení pevnosti. Bylo rozhodnuto o jejím využití jako turistické atrakce pro návštěvníky zdejšího kraje.

Podobně jako mnoho dalších dolnoslezských objektů má i tato pevnost svá tajemství. Někteří vzpomínají na náklad tajemného transportu, který mohl být ukryt ke konci vojenských akcí v bývalých štolách stříbrných dolů, na nichž je postaven fort na Malém Chocholu.

Ještě dnes, když se vydáváme k pevnosti, můžeme narazit na oficíra, dělostřelce nebo mušketýra 33. pluku pruské pěchoty. Okolní obyvatelé se totiž ve volných chvílích mění v historické vojáky.
V pevnosti Stříbrná Hora lze nalézt vše, co patří k velké pevnosti. Mezi hradbami a kasematy, na nádvoří a v obrovských prostorách, které se nacházejí pod nimi, ještě dnes zaslechneme hluk výstřelů, hvízdot koulí, křik vojáků a výbuchy. Přijeďte sem, abyste se sami přesvědčili, proč se tomuto místu říká polský Gibraltar a proč je nikdy nikdo nedobyl, ani velká Napoleonova armáda.

Materiál zpřístupněn skrze: Karkonoska Agencja Rozwoju Regionalnego S.A. (Krkonošská agentura regionálního rozvoje,a.s.). Připraveno v rámci projektu "Hrady a zámky polsko-českého pohraničí" ve spolupráci s EUROCENTRUM Jablonec nad Nisou s.r.o. Projekt spolufinancovaný z Evropského fondu pro regionální rozvoj v rámci programu INTERREG III A Česká republika - Polsko.