Používáním našich stránek souhlasíte s použitím cookies. Využíváme je ke zvýšení kvality těchto stránek speciálně pro vás, oni nám pomáhají porozumět vašim potřebám (což nám pomáhá shromažďovat statistické údaje), pomáhat našim partnerům poskytovat vhodný obsah zobrazovaný na našich webových stránkách. Chcete-li se dozvědět více o cookies, prosím klikněte zde .

cookies
noimage
10 Hodnocení od 1 uživatel

Knížecí věž v Siedlęcine

Jedna z nejvýznamnějších a nejpůsobivějších památek polského středověku se nachází v malé obci Siedlęcin v Dolním Slezsku, severně od města Jelení hora, na místě, kde Kačavské hory hraničí s kotlinou Jelení hora a kde se nachází bývalý přechod přes řeku Bóbr. Právě zde, v druhém desetiletí 14. století syn Boleslava I. Syrového, kníže Jindřich I. Javorský postavil obytnou věž, která dnes zůstává největším a nejzachovalejším objektem tohoto typu v Polsku a jednou z nejzachovalejších budov tohoto typu v Evropě.

Postavená na obdélníkovém plánu o rozměrech 22,2 x 14,35 m, byla věž původně ozdobena cimbuřími, ale současná střecha je z pozdějšího období, ze 16. století. Ve věži můžete spatřit mimo jiné i nejstarší dřevěné stropy v Polsku vyrobené dendrochronologickou metodou v letech 1313–1314. Pro výrobu trámů nad přízemím, byly pokácené stromy v roce 1313, zatímco na trámy nad prvním, druhým a třetím patrem byly použity stromy vykáceny v roce 1314. Nicméně tyto trámy nepředstavují jedinečnost věže. Největším pokladem a nepochybně nejzajímavějším prvkem vybavení věže jsou nástěnné malby, které lze obdivovat na druhém patře na stěnách bývalé Velké sály (Great Hall). Jsou to nejstarší malby malované metodou polychromie v Polsku se světským motivem, jejich hlavním motivem je jedna z artušovských legend – příběh milovaného rytíře krále Artuše, sira Lancelota z Jezera. V současnosti jsou to jediné nástěnné malby na světě zobrazující historii tohoto legendárního rytíře, zachovány in situ.

Nevíme, kdy přesně kníže Jindřich objednal jejich realizaci – jedna z hypotéz je spojuje s kněžnou Anežkou Habsburkovou, manželkou synovce Jindřicha, knížete ze Svídnice, Boleslava II. Malého, se kterou mohli na Slezsko přijít i tvůrci obrazů. To by znamenalo, že byly vytvořeny až po roce 1338 (původ autora/autorů by naznačoval i podobnost obrazů s podobnými obrazy v okolí Curychu a Kostnice). Jak však poznamenává Jacek Witkowski, vynikající odborník na věž v Siedlęcine a evropské dvorní kultury, rukopis románu o Siru Lancelotovi, který byl inspirací při malování obrazů, mohl získat sám kníže Jindřich během své cesty do Kolína nad Rýnem, kde udržoval přátelské kontakty s rakouskou šlechtou nebo jej mohla získat i jeho manželka, kněžna Anežka, během cesty do západního Německa, do Trevíru a Kolína nad Rýnem. Podle nedávných zjištění byly obrazy vytvořené nejdříve v druhé, nejpozději třetí dekádě 14. století. Byly vytvořeny technikou al secco, čili na rozdíl od fresek, byly malované na suchou omítku. Zobrazují mimo jiné hrad Camelot a nádvoří královny Guinevere, její unesení Meleagantem a osvobození Lancelotem. Můžete zde spatřit i Lancelota, který spí pod jabloní a Lionela, který spí na stráži, jakož i sv. Kryštofa, patrona rytířů, rytíře a pannu nebo rytíře a vdanou ženu. Nedokončené scény zobrazují souboj Lancelota se Sagramourem a uzdravení Urryho a Hongreho. Když v roce 2001 byla věž převedena pod ochranu nadace "Hrad Chudów", malby malované polychrómem byly již ve velmi špatném stavu. Byly však zachráněny díky komplexní údržbě provedené v roce 2006. Je třeba zdůraznit, že Jindřich Javorský byl prvním kníže v Polsku, který financoval obrazy s artušovskými motivy. Jeho finanční problémy, o kterých víme z historických zdrojů, možná vyplynuly z realizace tohoto ambiciózního projektu.

Po smrti knížete Jindřicha, který zemřel na jaře v roce 1346, byla věž převedena do rukou jeho synovce, již výše zmíněného, Boleslava II. Malého, a po jeho smrti v roce 1368 věž přešla do vlastnictví kněžny Anežky, která ji následně prodala svému dvořanu Jenchinovi ven Redernovi. Od tohoto času věž zůstala v rukou rytířských rodin, což se odráželo v jejím názvu. Dlouho se to nazývala "rytířská". Od doby převzetí péče o věž nadací "Hrad Chudów" a určení jména jejího fundátora, je vyvíjena intenzivní činnost, jejímž cílem je změnit název věže na správný. Její název by měl vyplývat z pozice toho, kdo věž financoval, a ne ji později obýval. Tento název by měl znít Knížecí věž v Siedlęcine.

Od roku 2008 se každoročně v areálu věže provádí sezónní archeologický výzkum pod záštitou Jagellonské univerzity, který přináší stále nové souvislosti a objevy. Díky dotaci přijaté v březnu 2015 u příležitosti 700. výročí založení věže, probíhají práce na projektu pod názvem "Knížecí věž v Siedlęcine ve světle archeologického výzkumu – souhrn výsledků pro 700. výročí věže". V rámci projektu bude v roce 2016 zveřejněna publikace, která shrne sedm sezón výzkumu věže.

Věž je možné navštívit denně, během sezóny (květen–říjen) od 9.00 do 18.00, mimo sezónu (listopad–duben) od 10.00 do 16.00. Existuje možnost prohlídky s průvodcem.

Více informací naleznete na oficiální stránce věže: www.wiezasiedlecin.pl