Používáním našich stránek souhlasíte s použitím cookies. Využíváme je ke zvýšení kvality těchto stránek speciálně pro vás, oni nám pomáhají porozumět vašim potřebám (což nám pomáhá shromažďovat statistické údaje), pomáhat našim partnerům poskytovat vhodný obsah zobrazovaný na našich webových stránkách. Chcete-li se dozvědět více o cookies, prosím klikněte zde .

cookies
noimage

Historie hradu Hohenzollernů

Počátky dlouhé historie hradu Hohenzollern najdeme již ve středověku, kdy se objevily první zmínky o "Domu Hohenzollernů" datované do roku 1061. Není známo, jak velký a luxusní hrad byl během tohoto období, ale již ve 13. století historické kroniky opěvují tento hradní komplex nejlepší ze všech hradů Švábů. V roce 1423 v průběhu občanské války ve Švábsku byl hrad zničený v důsledku desetiměsíčního obležení a dalších třicet let trvala jeho obnova, která zesílila jeho upevnění. Nová budova se ukázala být odolnější a schopná přetrvat nejednu bitev během třicetileté války, války o rakouské dědictví a mnoho dalších válek. Po několik staletí mělo opevnění hradu Hohenzollernů důležitý strategický význam, ale postupem času hradní pevnost upadla a byla prakticky opuštěna svými majiteli, kteří více než rytířský život upřednostňovali život v luxusním paláci.

Většina budov hradu byla zbourána, a materiál byl použitý pro stavební účely, pro příští generace v původní podobě přežila pouze kaple Sv. Michala. Znovuzrození hradu Hohenzollern vděčí pruskému králi Fridrichu Vilémovi IV., který ještě jako kníže dědic trůnu navštívil zříceninu „rodinného hnízda” a dostal nápad obnovit starou ztracenou krásu hradu. Od myšlenky k jejímu provedení uplynulo kolem třiceti let, tak dlouho jej držel návrh rekonstrukce a restaurování hradu a v roce 1852 začaly restaurátorské práce pod vedením a dohledem významného berlínského architekta Friedricha Stullera. Po vzoru gotických anglických a francouzských budov Stuller během 15 let vytvořil nejpůsobivější neogotický hradní areál v Německu.

Otevření zrekonstruované rezidence Hohenzollernů proběhlo 3. října 1867. Krásný hrad měl plnit především reprezentativní funkci a roli památníku, který ještě více upevňuje příběh slavné rodiny, proto zde nikdo nebydlel natrvalo. Až v roce 1945 zde našel útočiště Vilém III., poslední dědic trůnu německého císařství. Usadil se v zámku se svou ženou Cecilií a byl zde pohřben v roce 1951. Dnes je zámek i nadále sídlem zástupců rodu Hohenzollernů, kteří část zámeckého nádvoří a místností zpřístupnili široké veřejnosti.