Používáním našich stránek souhlasíte s použitím cookies. Využíváme je ke zvýšení kvality těchto stránek speciálně pro vás, oni nám pomáhají porozumět vašim potřebám (což nám pomáhá shromažďovat statistické údaje), pomáhat našim partnerům poskytovat vhodný obsah zobrazovaný na našich webových stránkách. Chcete-li se dozvědět více o cookies, prosím klikněte zde .

cookies
noimage

Hrad Frýdlant

Ve 13. století vlastnili Frýdlant Ronovcové. První písemná zmínka o Frýdlantu pochází z roku 1278. Přemysl Otokar II. tehdy toto panství Ronovcům odebral a prodal jej Rulkovi z Bibrštejna za 800 hřiven stříbra. Bibrštejnové zde sídlili téměř tři sta let a zasloužili se o významné rozšíření a opevnění hradu.

Ve 14. století byl původní objekt, který se sestával z vysoké věže a paláce, rozšířen o další budovy. V průběhu dalších dvou set let byl objekt několikrát přestavován a jeho fortifikační systém zesilován. Přestavby provedené v průběhu první poloviny 16. století se již nesly v renesančním duchu.

Rostoucí požadavky na šlechtická sídla vyústily koncem 16. století v další přestavby – původní hrad získal charakteristiky zámecké architektury a na přelomu 16. a 17. století dostal Frýdlant zcela novou tvář – Kateřina z Redernů tehdy nechala vybudovat v předhradí kapli s hrobkou a nový renesanční zámek. Dalším majitelem zámku byl a také jedná z nejvýznamnějších postav třicetileté války, generalissimus císařských vojsk Albrecht z Valdštejna. Jeho frýdlantské vévodství bylo prakticky samostatným státem a on sám byl bohatší než habsburský císař.

Další práce na přestavbě zámku probíhaly ve druhé polovině 18. století, v období, kdy zámek vlastnili první Clam-Gallasové. Tehdy vzniklo například zámecké muzeum. Nejintenzivnější stavební práce probíhaly v 60. letech 19. století.

Od konce 18. století docházelo k postupnému přesunu obytných místností z hradu do dolního renesančního zámku. Hradní místnosti získaly štukovou výzdobu a malby v duchu historického klasicismu. Postupně v nich byla hromaděna cenná umělecká díla a sbírka historických památek. V roce 1801 byly tyto sbírky zpřístupněny návštěvníkům, a tak se Frýdlant stal první hradní památkou ve střední Evropě přístupnou široké veřejnosti. Návštěvníky přitahovala zejména galerie portrétů Clam-Gallasů a také postava Albrechta z Valdstštejna.

Sbírky postupně zaplnily téměř všechny hradní místnosti a po roce 1945 se expozice rozšířila o dolní zámek. V 60. letech 20. století bylo navíc zpřístupněno tzv. Kastelánské křídlo.

V současnosti je veřejnosti přístupných 65 sálů a na prohlídku v doprovodu průvodce je třeba zhruba dvou hodin.